Operační systém (dále jen OS) je zcela základní a nezbytnou programovou (softwarovou) výbavou každého počítače, který by bez něj nebyl užitečnější o nic více, než plechová krabice.
OS jakožto software je vždy po zapnutí počítače nahrán z datového úložiště (zpravidla harddisk, případně různé druhy pamětí typu flash) do paměti RAM počítače, kde zůstává běžet až do té doby, než počítač vypneme.
OS se obecně skládá ze dvou základních komponent:
Jádro (též Kernel)
Jádro OS zajišťuje nejdůležitější funkce počítače a jednou z jeho rolí je funkce pomyslného tlumočníka nebo prostředníka mezi hardwarovým vybavením počítače a systémovými službami OS, případně aplikacemi.
Zjednodušeně řečeno: Jádro je programovou komponentou, která by měla být schopna rozeznat hardware počítače a rozumět tomu, co jednotlivé hardwarové komponenty umí a nabízejí. A vice versa - mělo by být schopno přebírat různé formy "požadavků shora", tedy od služeb a aplikací a poté je zpracovat do podoby, v které tyto požadavky budou předány hardwaru počítače k dalšímu zpracování.
Jádro je nejkritičtější komponentou OS, neboť bez jeho správné funkčnosti by nebyla možná komunikace a spolupráce hardwaru a softwaru (na této komunikaci se podílejí i další faktory, o těch se zmíníme v dalších článcích). Právě pro onu kritičnost se dá říci, že na jádro OS jsou kladeny nejvyšší nároky z hlediska stability a robustnosti, protože laicky řečeno "pokud si s nějakou situací neporadí jádro, v počítači se nenajde nic, co by mu mohlo pomoci".
Pomocné systémové nástroje
Pomocné systémové nástroje se v pomyslném žebříčku nacházejí na vyšší úrovni, než jádro a z toho také vyplývá několik skutečností:
- Jsou narozdíl od jádra koncipovány méně univerzálně, protože právě díky jádru v roli "překladatele" nemusí umět komunikovat přímo s jednotlivými hardwarovými komponentami a znát všechna jejich specifika (což je jakožto koncept výhodné zejména v tom, že hardwarových komponent jsou na trhu dostupné desetitisíce a každá z nich má mnoho a mnoho specifických a individuálních vlastností a funkcí).
- Pomocné systémové nástroje zahrnují různé programy a nástroje, s kterými často může již pracovat samotný uživatel (narozdíl od jádra, které je interakci s uživatelem nepříliš přístupné ani nakloněné - vlastně z pohledu uživatelů ani nemusíme vědět, že v našem počítači nějaké jádro OS běží, je to pro nás transparentní proces).
Mezi hlavní funkce operačního systému patří zejména:
1. Abstrakce hardware - díky této roli jsme jakožto uživatelé uchránění nutnosti znáto do detailů všechna specifika všech hardwarových komponent ve všech počítačích, které používáme. Tuto nepříjemnou povinnost na sebe bere operační systém a nám se díky schopnosti OS abstrahovat HW od aplikací a uživatelského prostředí může jevit používání např. 10 zcela odlišných počítačů složených ze zcela odlišných součástek konzistentní, s trochou štěstí naprosto identická.
2. Správa a rozdělování zdrojů - zdroji v tomto kontextu rozumíme hardwarové prostředky, kterými počítač disponuje. Pro lepší pochopení se můžeme uchýlit k analogii se zdroji, kterými disponuje nějaká země. Mohou to být finanční zdroje, které stát musí dle určitých kritérií a pravidel rozdělovat tak, aby vše v této zemi fungovalo nejlépe, jak to jde (jednou z vyjímek budiž ČR, kde se zejména finanční zdroje rozdělují nikoliv podle potřeby, ale speciálním způsobem zvaným "koryto":-)). Nebo daný stát disponuje např. přírodními zdroji, jako je ropa, zemní plyn nebo vzácné kovy. U všech těchto zdrojů zpravidla platí, že je jich omezené a konečné množství k dispozici pro nějaké časové období. Je tedy málo pravděpodobné, že bude možné zdroje rozdělit k úplné spokojenosti všech zúčastněných, ale většinou dochází k nějaké formě kompromisu, kdy každá entita, která zdroje ke své existenci potřebuje, dostane díky centrálně řízenému přidělování alespoň tolik zdrojů, aby plnila své nejelementárnější funkce, byť se jí nedostane luxusu např. v podobě extra zdrojů, jež by umožnily další rozvoj nebo expanzi.
Velmi podobně to funguje i ve světě počítačů. Za zdroje zde můžeme považovat zejména operační paměť RAM a výkon procesoru. Oba tyto zdroje jsou v daném okamžiku vždy kvantitativně omezeny (např. máme v počítači 4GB paměti RAM, což je konečná velikost, s kterou si budeme muset vystačit, byť za cenu nějakých kompromisů např. v podobě pomalejšího běhu puštěných aplikací - ano, budeme jich moci provozovat v jednom okamžiku více najednou, ale budou se muset o dostupné zdroje podělit a tím pádem všechny nedostanou přiděleny takové množství paměti, jaké by potřebovaly pro svůj optimální běh a výkon).
Stejné je to s výkonem procesoru. Žádnému programu nebývá dopřán luxus v podobě přidělení 100% kapacity výkonu procesoru, ale i o tento výkon se nějak musí podělit operační systém, jeho služby a uživatelské aplikace.
Na operačním systému tedy leží břímě rozhodování o tom, jak dynamicky dle situace rozdělovat a přerozdělovat dostupné zdroje tak, aby uživatel mohl se systémem rozumně pracovat, i když celkový výkon se uživateli v konečném důsledku nemusí jevit zcela optimální a jen málokdy při práci s počítačem nadšeně plesáme z toho, jak "všechno sviští jako z praku a člověk nemusí na nic čekat".
3. Ovládání počítače - tato role operačního systému je asi nejprozaičtější a natolik očividná, že si ji často vůbec neuvědomujeme. Např. chceme-li spustit nějaký program, řekneme to operačnímu systému a ten to pro nás zařídí, aniž bychom se museli "vybavovat" s hardwarem velice složitým způsobem formou obrovského kvanta nesrozumitelných instrukcí. Chceme-li program opět ukončit, je to zase operační systém, kdo nám s tím pomůže.
Nejrozšířenější operační systémy v současnosti
Pro drtivou většinu uživatelů je ekvivalentem termínu "operační systém" systém nazvaný Windows vyvíjený společností Microsoft. Ano, Windows jsou skutečně operačním systémem, ale zdaleka ne jediným - a ani si netroufnu tvrdit, zda nejlepším, či nejhorším.
V této části článku si představíme několik nejvíce rozšířených operačních systémů a jejich základní klady a zápory.
Jen bych rád poprosil laskavé čtenáře, aby se v diskusi pod článkem nepouštěli do zapálené debaty případně krvavého a brutálního konfliktu při obhajobě jejich oblíbeného operačního systému :-) Tyto debaty vždy existovaly a dokud bude existovat více než jeden OS, budeme se s nimi setkávat i nadále. Jen mi přijde, že za ta léta už se na toto téma nadiskutovalo tolik, že jakákoliv další byť faktická a stručná poznámka nebo argument na toto téma není ani tak nošením dříví do lesa, jako spíše vykácením lesa, rozemletím stromů a v lese žijících živočichů na úroveň molekul a poté opětovné poskládání do původní podoby - prostě něco tak úmorného a zbytečného, že by bylo fajn, kdybychom se toho dokázali navzájem ušetřit:-)
2025 ©